Čas pololetních písemek a uzavírání klasifikace jsme si na naší škole zpříjemnili recitací poezie. V úterý 21. 1. 2020 se totiž uskutečnilo školní kolo recitační soutěže.

Zúčastnilo se celkem 23 dobrovolníků z 1. stupně. Místa v porotě zaujaly prvostupňové paní učitelky. Žáci byli rozděleni do tří kategorií. Samostatnou skupinku tvořili prvňáčci. Všichni podali obdivuhodné výkony, za které byli náležitě odměněni. Druhá kategorie pro žáky 2. a 3. ročníku byla nejpočetnější, a to především díky velké účasti druháků. Zde již kromě ocenění zúčastněných odvážlivců došlo na vyhlašování prvních tří míst. V silné konkurenci nejlépe uspěli Leontyna Škarydová (3. ročník), Valdemar Vítek (2. ročník) a Tadeáš Vlček (2. ročník), který obsadil první příčku. Třetí kategorie byla určena pro žáky 4. a 5. ročníku. Žáci překvapili porotu originálními a dlouhými básněmi. Příčky nejvyšší obsadili Barbora Šimková, Matěj Neubauer a Lucie Velínová na místě prvním (všichni z 5. ročníku).

U všech zúčastněných žáků obdivuji jejich odvahu v soutěži vystoupit. Jménem celé poroty bych je zde chtěla pochválit za jejich skvělé výkony.

V rámci programu dlouhodobé primární prevence se začátkem ledna druháčci opět setkali s lektorkami z Centra prevence za Žďáru n. S.. Blok byl tentokrát zaměřen na strach, uvědomění si, že tento pocit patří k životu a že je velmi důležité naučit se s ním pracovat – může nás posunovat nebo omezovat. Děti si vyzkoušely mnoho hravých aktivit, např. Čeho se můžeme bát, Kresba strachu, Strachožrout, Scénky aj. , při kterých si nacvičovaly, jak předcházet nebezpečným situacím a jak se starat o své bezpečí. V druhém pololetí čeká žáky blok týkající se zdravého životního stylu a podpory vhodného trávení volného času s názvem Nenič své chytré tělo.

Bylo či nebylo? Byl jednou jeden les, tedy spíše smetiště, v němž vládl Král Lesa. A taky byl jeden

Honza, kterého putování za Vílou Vod, Matkou Zemí, Králem Větru a Králem Ohně zcela proměnilo.
Honza a ostatní lidé si z lesa udělali smetiště. Přesně takové jaké občas vídáme i na okraji našich silnic. Hodný skřítek ale Honzovi pomohl s velkou proměnou lesa i sebe sama. Takovou pohádku jsme s dětmi 1. a 2. ročníku a dětmi z MŠ viděli 9. 1. 2020 ve Žďáru nad Sázavou.

Doufám, že si tento poučný příběh děti dobře zapamatují.

I v letošním školním roce pořádala naše škola tradiční Vánoční besídku. Celou organizaci měli na starost žáci 9. ročníku. Nejprve si museli připravit výzdobu sokolovny a potřebnou techniku. Následně zahájili besídku svým slavnostním nástupem na píseň Jsme parta správná. Poté již přistoupili k samotným soutěžím. Vždy se střídaly dvě soutěže, po kterých následovalo vystoupení jednoho ročníku na zadanou píseň. V první části se besídky účastnil 1. až 4. ročník, ve druhé pak 5. až 8. ročník. Ráda bych touto cestou poděkovala všem třídním za pečlivě připravená vystoupení a také deváťákům za souhru a zodpovědnost v přípravě besídky. Dojmy samotných žáků si můžete přečíst níže.

Již tradičně pořádala 9. třída školní besídku. Ta byla rozdělena na dvě samostatné části. První byla určena pro 1. stupeň. Myslím, že všechny prvostupňové žáky bavila a děkuji jim za jejich vystoupení. Na prvostupňové žáky se přišlo podívat hodně rodičů. Žáci druhého stupně se na besídku hodně těšili. Nejzajímavější soutěží bylo Poznej učitele. Soutěže, stejně jako u prvního stupně, doprovázela vystoupení jednotlivých ročníků. Tímto bych za ně rád poděkoval jménem celého 9. ročníku. Besídka se mi velmi líbila. Na závěr musím poděkovat i spolužákům za dobrou spolupráci a organizaci.

Petr Štěpán, 9. ročník

Letošní besídku jsme chystali my deváťáci. Poté, co jsme se rozhodli, jak bude vypadat náš nástup, jsme si ho vzorně nacvičili a jen doufali, že se nerozbijeme v podpatcích na schodech. Každé třídě jsme zadali písničku, na kterou žáci zpracovali své vystoupení a poté ho nám, rodičům a zaměstnancům školy představili. Po každém vystoupení si děti zasoutěžily a předvedly další své dovednosti, za které byly oceněny sladkou odměnou. Uteklo to rychle a byli jsme to my, kdo stál na pódiu a koukal ze shora dolů. I vy mladší se jednou dočkáte a budete stát na tomto místě, ze kterého my teď pomalu, ale jistě odcházíme.

Michaela Enderlová, 9. ročník

Letošní besídka pro mě byla jiná než ty minulé. To proto, že jsem byl v roli, na kterou jsem se těšil. Ta role byla pořadatel. Myslím si, že besídku naše třída naplánovala skvěle. A proč by nebyla skvělá, když ji plánovala super třída? Nejvíc se mi asi líbilo, jak se naše třída vypořádala s nedostatkem holek do páru. Co se týká samotných vystoupení, tak podle mého názoru ho měl nejlépe připravené 7. ročník. Bylo to super. Zároveň mě mrzí, že tato besídka bylo moje poslední. Určitě se v budoucnu přijdu na nějakou další podívat.

Stanislav Černý, 9. ročník

Letošní besídka byla pro mě jiná, protože jsem byl postaven do role organizátora. Na besídce bylo mnoho soutěží. Myslím, že pro mladší ročníky to by velmi zajímavé. Nechyběla tradiční soutěž Poznej učitele. Všechna vystoupení mladších ročníků byla pěkná a nápaditá. Nejvíce se mi ale líbilo vystoupení 2. ročníku. Jsme rádi, že besídku v hojném počtu navštívili i rodiče žáků. Potěšila nás jejich kladná reakce. Všem děkuji za účast. Byl to bezva den.

Jaroslav Smejkal, 9. ročník

V letošním roce jsme měli za úkol zorganizovat besídku my deváťáci. Všichni jsme se zapojili a snažili se vymyslet, jak to bude probíhat. V průběhu akce měl každý svůj úkol. Zpočátku byly trochu zmatky, ale nakonec jsme to zvládli. Nebylo to nejlepší, ale ani nejhorší. Doufám, že se všem naše besídka líbila. Já osobně si myslím, že se nám povedla.

Jakub Rosecký, 9. ročník

28. 11. 2019 jsme viděli (3. - 5. ročník) koncetr sestavený z ukázek her na bicí nástoje, vstupů kapely a zapojení diváků do vystoupení. Osnovu koncertu tvořil historický vývoj bicích, jejich funkce ve společnosti a při mezilidské komunikaci. Hudebníci hráli na bicí soupravu, tomy, perkuse, vibrafon, xylofon a basovou kytaru. Žánrové rozpětí bylo veliké, od historických pochodů přes latinsko-americkou hudbu, jazz, až k hudbě současné. Bylo to interaktivní představení složené z mluveného slova, živé hudby, skečí a scének, do kterých byly děti aktivně zapojovány.

4. 3. 2020 bude v Mateřské škole Nížkov probíhat fotografování na téma Přišlo jaro. Pokud byste měli zájem nechat vaše dítě (děti) vyfotografovat, můžeme se pokusit domluvit, že by je pan fotograf vyfotografoval v mateřské škole. Pokud máte o fotografování zájem, ozvěte se mi prosím do 3. 2. 2020.Bližší informace najdete ve školním e-mailu vašeho nejmladšího dítěte.

Od října letošního roku probíhá na naší škole tandemová výuka ruského jazyka. Naši školu pravidelně navštěvuje paní Eugenyie Jirků původem z Ruska. Její hodiny jsou zaměřené na procvičování probíraných témat, na rozvoj komunikačních dovedností žáků, na práci s textem a poslech rodilé mluvčí. Jelikož se blíží vánoční svátky, tak jedna z hodin byla zaměřena také na ruské vánoční zvyky a tradice. Děti se dozvěděly, kdy a jak slaví Vánoce lidé v Rusku. Jaké jsou odlišné a shodné vánoční zvyky, co patří mezi typická ruská vánoční jídla, jakou roli hraje v ruských svátcích Děda Mráz a Sněhurka. Cílem vánoční hodiny bylo obohatit znalosti žáků z ruských reálií a to velmi příjemnou a milou cestou.

Usilovné zkoušení, plánování, domluvy, těšení se i obavy. To vše jsme prožívali, než jsme se 29. 12. 2019 setkali s Mikulášem pod vánočním stromem. A zapomenout nesmím na počasí. To nás letos napínalo do poslední minuty. Ale nezklamalo. K pěknému odpoledni přispěli i naši nejmenší. Děti z 1. - 5. třídy a děti z mateřské školy určitě udělaly radost vystoupením s vánočními písněmi a básničkami. Deváťáci nám i letos zajistili stezku plnou úkolů a za jejich splnění dostali všichni sladkou odměnu. V průběhu odpoledne jistě mnozí využili příležitost nakoupit nějakou drobnost na burze výrobků našich dětí. Svaz žen zajistil stánek s občerstvením, maminky dobré laskominy. To vše se uskutečnilo pod záštitou a s finanční podporou Obecního úřadu Nížkov. Děti si to možná ani neuvědomují, my dospělí však často ano. Myslím, že tím největším přínosem tohoto odpoledne je setkání, společné úsilí a radost z toho, když se vše povede a můžeme potěšit i druhé. Ráda bych znovu všem zúčastněným poděkovala za jejich ochotu, snahu a čas. A Vám všem popřála v adventním čase sílu určit si, co je opravdu důležité, a najít si čas pro své nejbližší.

Krásné a požehnané svátky.

Žáci 9. ročníku letošní Vánoce pojali opravdu netradičně. Na základě impulzu od spolužáka Jakuba Roseckého se rozhodli uspořádat mezi sebou sbírku určenou pro Dětské centrum v Jihlavě. To se specializuje na péči o velmi malé děti. Poté, co jsem telefonicky mluvila s paní ředitelkou Ivanou Ryglovou, jsme se rozhodli, že do centra nepovezeme hračky, ale kosmetiku a drogerii, kterou tam potřebovali mnohem více. Částka, která se nakonec vybrala činila neuvěřitelných 10 230Kč. Za 2030Kč jsme nakoupili, zbývající částku (8 200Kč) jsme předali jako finanční dar. Velký dík za to náleží nejen žákům, ale i Vám rodičům, kteří jste se rozhodli své děti v této krásné myšlence podpořit – všem Vám opravdu moc děkuji. Den před návštěvou Dětského centra jsem se navíc rozhodla, že by se o ní měla dozvědět i veřejnost a přizvala jsem redaktora Jihlavského deníku. Nakonec se podařilo, aby článek popisující soucitný přístup našich žáků vyšel hned v několika novinách. Jak celou akci vnímají a hodnotí sami žáci si můžete přečíst v jejich příspěvku níže.

Místo toho, abychom si ve třídě navzájem dávali dárky, rozhodli jsme se obdarovat ty, kteří to potřebují více. Vydali jsme se tedy v pátek 13. 12. 2019 do Dětského centra v Jihlavě, kde jsme předali dary a finanční částku. V centru nás přivítaly milé vychovatelky a následně přicházely nesmělé děti. Již záhy se nás ale přestaly bát a my si s nimi mohli začít hrát a povídat. Hry byly všelijaké – od jízdy na plastových motorkách přes lezení pod stůl až po šermování kuželkami místo zbraní. Již při odchodu z centra jsme si byli jisti tím, že se za dětmi musíme v budoucnu vrátit. U některých se loučení neobešlo bez slz.

Žáci 8. a 9. ročníku vyrazili ve čtvrtek 12. 12. 2019 společně do Žďáru nad Sázavou, kde měli připravené hned dvě aktivity. Tou první byla návštěva zimního stadionu, na kterém si žáci mohli vylepšit své bruslařské dovednosti. Ledová plocha byla jen jejich celých 75 minut. Bruslení stále patří mezi oblíbené zimní sporty, jen počasí posledních zim této zábavě příliš nepřeje. Bylo vidět, že naši žáci bruslení dobře zvládají. Následně jsme se přesunuli na Tvrz a zhlédli výstavu „Když stromeček zazáří“  věnovanou vánočním svátkům v 70. a 80. letech 20. století. Zde žáky velmi zaujalo lití olova, dobové dárky i vybavení tehdejší domácnosti.