Aktuality

Na dnešní hodinu přírodopisu se žáci začali připravovat již téměř před 14 dny, kdy si společnými silami vyrobili senný nálev. Potřebovali k tomu trochu sena a vodu z přírodního zdroje (ideálně rybniční nebo potoční). Ve třídě poté ve skupinkách do kádinek nalili vodu a namočili do ní seno. Takto připravený nálev jsme nechali v místnosti a čekali jsme, až se v něm probudí k životu zástupci jednobuněčných organismů - prvoků. Následně žáci z nálevu brali vzorky a vyráběli dočasné preparáty, ve kterých pomocí mikroskopu mohli pozorovat pohybující se prvoky, nejčastěji trepku velkou. Během pozorování jsme se díky aktivitě žáků, kteří přinesli i vzorek žabího vlasu, vrátili ještě i k předešlému učivu – řasám. Při této vyučovací hodině ubíhal čas neuvěřitelně rychle. Žáci se dívali jak na své preparáty, tak i na preparáty, které se podařilo vyrobit jejich spolužákům. Diskutovali nad tím, co se komu podařilo v mikroskopu objevit, a evidentně měli ze své práce radost. V několika posledních minutách jsme svoji práci zaznamenali do laboratorního protokolu a pak se žáci pustili do úklidu všech pomůcek. Žáci v hodině využili nejen vědomosti z předcházejících hodin, ale také si připomněli práci s mikroskopem, výrobu dočasného preparátu a název jednotlivých pomůcek pro mikroskopování.

V hodině pracovních činností věnované práci s textilem jsme se s dětmi vrátili ke starší, již téměř zapomenuté, provázkové technice – drhání.

V učebně výtvarné výchovy jsme objevili zásobu bavlněných paspulí,

které se nám pro tuto činnost velice hodily. Po malé instruktáži a návodném nákresu na tabuli si žáci navázali čtveřici provázků a pustili se do práce. Po více či méně trpělivém počátečním zkoušení se všem nakonec podařilo hezké dílo – čelenka, náramek nebo jen ozdobný závěs. Neobvyklá práce žáky velice bavila, proto jsme se k pokročilejšímu drhání vrátili i následující hodinu.

Pro žáky 9. ročníku se výuka českého jazyka ve druhém pololetí nese především v duchu intenzivního opakování a procvičování probraného učiva a prohlubování jazykových znalostí a dovedností. Velkou motivací je pro většinu žáků dosáhnout úspěchu při přijímacích zkouškách na střední školy. Přijímací zkoušky probíhají už několik let formou didaktického testu, v němž žák prokazuje především svoji dovednost pracovat s textem, schopnost porozumět textu. Kromě toho test prověřuje schopnost aplikovat prakticky osvojená pravidla pravopisu, dále stylistické dovednosti žáků, práci s odborným textem. Nácviku a prohlubování těchto dovedností jsme se věnovali prostřednictvím plnění kratších úkolů a v posledních týdnech si žáci několikrát vyzkoušeli napsat didaktický test v celém rozsahu. Měli tak možnost si nejen otestovat své znalosti a dovednosti, ale také si ověřit práci se záznamovým archem a dodržování jasně stanovených pravidel zápisu řešení úkolů. Z výsledků posledních cvičných testů je zřejmé, že většina žáků, kteří se chystají konat přijímací zkoušky, je poměrně zdatná ve svých jazykových znalostech a dovednostech, žáci získali větší jistotu v práci se zadáním testu a záznamovým archem, nacvčili si postupy řešení jednotlivých typů úloh. Pokud se nenechají ovládnout stresem a nervozitou, mají reálnou šanci při přijímacích zkouškách uspět.

Důležitou látku, která se zabývá poměrem a jeho využitím v praxi, jsme si v sedmém ročníku uvedli na několika vzorových příkladech a pokusech. Aniž by žáci měli jakékoliv školní znalosti o poměru, sami si na příkladech z praxe uvědomili, že se s poměrem běžně setkávají a umí s ním pracovat.

Jedním z pokusů, který jsme si ukázali, bylo míchání nápoje. Nejdříve si žáci na lahvi se šťávou měli najít, jaký je doporučený poměr ředění s vodou. Takto se poprvé v této vyučovací hodině setkali se správným matematickým zápisem poměru. Žáci se rozdělili na skupiny a jejich úkolem bylo namíchat nápoj dle návodu na lahvi (1:7). K dispozici měli džbán a několik malých plastových kelímků. Než šťávu s vodou smíchali dohromady, pracovali jsme s naplněnými kelímky a vysvětlovali si na nich princip poměru - jakým způsobem lze poměr rozšiřovat, nebo naopak krátit. Vše tak viděli názorně před sebou. Ukázali jsme si také, že je velký rozdíl, když prohodíme jednotlivé členy v poměru – 1 díl šťávy na 7 dílů vody není totéž jako 7 dílů šťávy na 1 díl vody. Hotový nápoj si potom žáci rozdělili a vypili. Na závěr pokusu jsme řešili, zda byl doporučený poměr vhodný, zda jednotlivým žákům hotový nápoj chutnal a ti pak sami navrhovali, jaký poměr šťávy a vody by raději zvolili sami.

Jako další příklady jsme si uvedli míchání barvy na matování, kurz koruny a eura, počet dívek a chlapců ve třídě a mnoho dalších. Žáci sami přicházeli s dalšími a dalšími příklady, kde se již s poměrem setkali.

Po tomto praktickém úvodu následovala krátká teoretická část a mnoho úkolů a příkladů na procvičování, které pak žákům nedělaly žádný problém. Velmi pozitivní bylo, že se do práce zapojili všichni žáci a zadané úkoly pěkně zvládli.

V průběhu měsíce února jsme v hodinách zeměpisu v 6. ročníku probírali téma Vnitřní přírodní činitelé, tedy otázky vzniku a přetváření zemského povrchu. Obecně toto učivo děti velmi zajímá. Jak vznikají hory a pohoří, co vymodelovalo údolí, přetvářelo a přetváří vzhled krajiny. Aby žáci učivo lépe pochopili, snažíme se výuku zaměřovat co nejvíce prakticky. Během výuky o sopečné činnosti na naší planetě jsme proto v hodinách modelovali trojrozměrné modely sopek. Ukazovali jsme si rozdíly mezi sopkami štítovými a sypaným kuželem. Vysvětlovali jsme si stavbu sopky a principy fungování sopek. Protože toto učivo děti bavilo, tak jsme výuku zpestřili soutěží o nejhezčí a nejvěrnější model sopky. Dobrovolníci z řad dětí doma vyrobili krásné sopky. Využili různorodý materiál - papír, samotvrdnoucí hmotu, sádru, karton. Při tvorbě sopek museli využít svých znalostí. Modely, které přinesli, jsou velmi povedené a já tímto dětem velmi děkuji a chválím je. Někteří žáci dokonce nasimulovali výbuch sopky pomocí prášku do pečiva a citronové šťávy. Zážitkovou formou výuky si žáci lépe osvojí a zapamtují probírané učivo. Proto je vhodné tyto formy výuky zařazovat do hodin co nejvíce.

Od ledna zařazuji do hodin českého jazyka ve 2. třídě malou soutěž s názvem „Král češtiny“. Hra netrvá celou vyučovací hodinu, pouze několik minut. Žáci odpovídají na otázky a během několika minut tak zopakujeme probrané učivo 1. a 2. ročníku (věta, slovo, slabika, druhy vět, význam slov, měkké a tvrdé souhlásky). Podle situace soutěžíme ve skupinách nebo ve dvojicích, poražení žáci mohou hned "vypadnout" a nebo se mohou „zachránit“ tak, že správně odpoví na další kladenou otázku. Žáci si tak hravou formou procvičují již naučené. Tato hra - soutěž je skvělá v tom, že pokaždé má jiného výherce – KRÁLE ČEŠTINY.

V pondělí 25. 2. 2019 jsme s žáky 9. ročníku pojali výuku velmi aktivně. Na celkově sedmi stanovištích si měli žáci zopakovat znalosti o vlastnostech minerálů, kterým jsme se věnovali v předcházejících hodinách. Žáci vytvořili libovolné dvojice, ve kterých putovali po třídě a na každém stanovišti zkoumali a procvičovali jednu z vlastností nerostů. První stanoviště bylo věnováno hustotě. Žáci si museli vybraný vzorek minerálu přivázat na provázek a ten ponořit do odměrného válce s vodou a následně vypočítali objem vzorku. Dále využili rovnoramenné váhy a zjistili jeho hmotnost. Z těchto dvou hodnot již zvládli určit přibližnou hustotu vzorku. Stanoviště druhé poté nabízelo ověření magnetických vlastností magnetitu, třetí rozpustnost soli kamenné ve vodě (a přidali jsme i výrobu nasyceného roztoku skalice modré, který necháváme krystalizovat), čtvrté stanoviště ukazovalo reakci uhličitanů (konkrétně kalcitu) s kyselinou octovou, u pátého žáci posuzovali vryp síry a pyritu – tedy barevnost či barevnost minerálu, na šestém pozorovali lesk mastku a na posledním tvrdost minerálů podle Mohsovy stupnice tvrdosti rýpáním do skla. Hlavním cílem této hodiny bylo zopakovat probranou látku a prakticky si ověřit získané vědomosti. Žáci museli zapátrat v paměti a také ve vědomostech z jiných předmětů – například u vzorce pro výpočet hustoty. Takovéto mezipředmětové prolínání je velmi důležité pro komplexní pochopení probíraných jevů.

Pokud se ohlédnu za tímto pololetím a měla bych vybrat hodinu, která měla největší ohlas u žáků a i já jsem s ní byla spokojená, tak se jednalo o chemii v 8. ročníku na téma „Metody oddělování směsí“. V rámci opakování této látky měli žáci za úkol zjistit, jak lze dané směsi oddělit, a metodu pojmenovat. Měli připravená stanoviště, kde si zkusili, jak od sebe separovat například písek a vodu, kovové  a nekovové předměty  pomocí magnetu. Vytvořili nasycený roztok, kdy si po jeho vysrážení prohlédli pod mikroskopem vzniklé krystalky soli. Z turecké kávy vyrobili kávu překapávanou pomocí filtračního zařízení nebo zjišťovali, z jakých barev se skládá černý lihový fix.

Hodina, při níž se žáci učili konstruovat trojúhelník, byla zajímavá tím, že byla zahájena pantomimou. Nemluvil jsem na žáky, jenom ukazoval a gestikuloval rukama. Jejich úkolem bylo poznat, co mají dělat. Většina reagovala velmi dobře. Pozorně si prohlížela moji gestikulaci, kterou jsem několikrát opakoval pro žáky, kteří nereagovali na první podnět. Tato aktivita, kterou jsem zkoušel poprvé, žáky zaujala. Zajímavá byla i tím,

že žáci byli klidní, ukáznění a pozorní, aby mohli plnit příkazy, které jsem jim sděloval pouze rukama. Myslím si, že to děti zaujalo, že to bylo pro ně něco nového. Podle výsledků, které jsem potom kontroloval, velká většina třídy reagovala úspěšně. Povedlo se jim splnit zadané úkoly a já jsem měl z této části hodiny dobrý pocit. Zbytek hodiny pak pokračoval normálním způsobem, tedy úkoly už byly diktovány slovně.

V hodině výchovy k občanství jsme si v 9. ročníku připomněli 50. výročí upálení studenta Jana Palacha. Žáci nejprve zhlédli dokumentární film Ticho a snažili se o vyjádření svých dojmů prostřednictvím obrazů, zvuků a poslechu stejnojmenné písně, která zaznívá během filmu. Ve skupinách potom uvažovali o tom, za jakých okolností píseň vznikla a o jejím textu. Zamýšleli se také nad tím, zda obětování života mladého člověka mělo v té době nějaký smysl a jaké poselství přináší do dnešních dnů. Doplnění bližších historických souvislostí bude následovat v hodinách dějepisu.