Aktuality

„Když si vzpomenu na ty ztracený dny. To jsme byli schopný dát dohromady akorát tak Pan čáp ztratil čepičku nebo hrát na Rusáky a na Němčoury.‘‘

Herci z Horáckého divadla v Jihlavě si připravili jevištní zpracování českého muzikálového filmu s názvem Šakalí léta. Této nabídky jsme využili a na představení jsme se jeli společně se zájemci ze 2. stupně podívat. Jednalo se o příběh mladého rebela Bejbyho, který svou láskou k rokenrolu, odvážným chováním a odlišným pohledem na svět poblázní mladé, pobouří dospělé a změní tak nastolený režim 50. let. U muzikálu jsme se rozhodně nenudili. Zaujaly nás poutavé hudební scény, také si nešlo nevšimnout malého herce Samuela Bartáka, který nás ohromil svým zapálením pro věc. Bylo patrné, že ho herectví hodně baví, ostatně jako všechny další účinkující. Při představení se tak bavili všichni – diváci i herci.

Čáry, máry, ententýky, poletíme do Afriky. Přidržte si čepice, hop a už jsme v Africe.

A skok to opravdu byl. Rovnou na jiný světadíl, do sluncem prosluněné Afriky. Zavítali za námi dva černoši z Konga. Dovezli plno obrázků své země. Děti poznávaly zvířata, dostávaly hádanky ze života lidí v Africe. Nemohly uvěřit, že i v Africe mají telefony, elektriku, letadla, … Černoši se snažili dětem vysvětlit velký rozdíl mezi způsobem života lidí ve vesnici a ve městě u nich v Kongu. Plno dotazů bylo i na jídlo,oblečení, na školky a školy. Např. děti ve školce nedostávají žádné jídlo, chodí do ní pouze na dopoledne, většinu času tráví venku, s jednou paní učitelkou zhruba 90 dětí.

Další částí programu byla africká folklorní hudba, bubnování a tance. Vše jsme si vyzkoušeli, tancovali jsme, zpívali, někteří i bubnovali. Program byl velmi pěkný, naučili jsme se plno nových věcí.

V dubnu jsme s dětmi 4.třídy započali malý projekt, týkající se výuky slohu. Zásluhou naší žákyně a spolužačky Niny Vítkové, která přišla s tímto nápadem, jsme si obstarali malého skladného plyšáka. Pojmenovali jsme ho Pribináček. Pro něho teď děti pořádají víkendové pobyty u nich doma – berou ho s sebou za prací i za zábavou, sportuje s nimi i jezdí na výlety. Vždy v pondělí pak dočasný majitel (ka) Pribináčka vrací zpět do třídy a z plyšákova sešitu pak předčítá, co všechno společně zažili. Každý týden si tak vyslechneme povedené vypravování a předáme štafetu dalšímu víkendovému pečovateli. Nenásilně a s nadšením tak procvičujeme sloh i pravopis zároveň .

V pátek 10. 5. 2019 měla naše VIII. třída tu čest, přiučit se něco nového od lidí, kteří pracují ve zdravotnictví a u hasičů. Poznali jsme a uvědomili si, jak je tato práce náročná a zodpovědná. Všichni jsme dávali pozor a kladli doplňující otázky. Preventisté nám vyšli vstříc a na všechny dotazy profesionálně odpověděli. Více nás zaujali záchranáři, kteří nás uvedli do jejich práce prezentací a nakonec přidali i prohlídku sanitky. Vyprávěli nám o úrazech, u kterých zasahovali. Jejich příběhy nás uchvátily natolik, že jsme si o nich povídali i přes mobilní telefony ještě dva dny poté. Hasiči nám zase řekli, jak se máme chovat při silném větru, v přítomnosti ohně, při povodních nebo při nebezpečném úniku plynu. Všechny jejich poznatky a upozornění jsme si vzali k srdci. Díky nim teď víme, co v jaké situaci dělat.

Dobré divadelní představení, ale i pohádky na filmovém pláně, umí oslovit a rozvíjet v dětech dobré vlastnosti, vkus, spravedlnost, čest a statečnost. Díky návštěvě divadla (prostoru, který je esteticky a výtvarně uspořádán tak, že je nám v něm velmi příjemně) mohou děti získat návyky slušného chování ve společnosti, rozvíjet sociální dovednosti, formovat své myšlenky a názory, zažívat něco neobvyklého.

Pro třídní kolektiv je velmi pozitivní i společné trávení času mimo třídu – učebnu. Děti se spolu naučí sdílet společné zážitky. Mohou mít pocity radosti, strachu, překvapení, mohou spolu zažívat malá dobrodružství i báječnou zábavu.

To vše tento školní rok mohli prožívat žáci, kteří se přihlásili a jezdili pravidelně na divadelní představení do Žďáru nad Sázavou v rámci Kulturního minima. Doufám, že si z každého představení odnesli nějaké ponaučení a děkuji rodičům, že svým dětem umožnili zažít nové zkušenosti.

Dvě po sobě jdoucí úterý na začátku února při kurzu první pomoci nás žákyně ze Střední zdravotnické školy ve Žďáru nad Sázavou naučily, jak zareagovat v krizových situacích. Například, jak se zachovat při zástavě srdce miminka, jak sundat motorkáři helmu, když je v bezvědomí, a spoustu dalších užitečných věcí. Také nám ukázaly, jaká mobilní aplikace nám může pomoci v těchto situacích. Jmenuje se „Záchranka“. Najdeme v ní návod, jak dát první pomoc. Zároveň tato aplikace pošle záchranářům přesné souřadnice místa, kde se nacházíme. Stačí pouze zmáčknout tlačítko s číslem 155. Za 6 hodin kurzu jsme se dozvěděli spoustu dalších poučných věcí a celkově tuto přednášku hodnotíme velmi pozitivně.

Po roce opět přišel čas oprášit krabici s Merkurem a začít se připravovat na soutěž se zaměřením „Postav si svoji Tatru“. Tým ve složení Nikola Šorfová, Lucie Poulová, Lukáš Vlček a Lukáš Prchal se poctivě připravoval od března do konce dubna a svůj model poté představil v jihlavském Cityparku ve čtvrtek 9. května. V průběhu dne měl tým za úkol postavit svůj model Tatry a v časovém limitu splnit všechny disciplíny. Poté přišli porotci a hodnotili design modelu. Odbila patnáctá hodina a začalo vyhlašování výsledků. Týden jsme žili v omylu, že jsme skončili na 22. místě. Až ve středu přišlo správné pořadí a my s radostí oznamujeme, že jsme se umístili na krásném 14. místě z 25 týmů. Děkujeme za podporu a poskytnutí prostředků paním učitelkám i paní ředitelce.

Dopravní soutěž mladých cyklistů je pořádána každoročně ve dvou kategoriích. Vybraní žáci naší školy se do ní zapojili v obou z nich, vytvořili tak dva týmy - v každém dvě dívky a dva chlapci. V první kategorii školu reprezentovali: Nina Vítková (4. tř.), Eliška Košáková (6. tř.), Jiří Koukal (6. tř.) a Matouš Sobotka (6. tř.); ve druhé potom: Vanesa Toufarová (7. tř.), Nikola Hošková (7. tř.), Filip Křesťan (7. tř.) a Antonín Doležal (8. tř.).

Hlavním cílem této soutěže je mimo jiné zvyšovat zájem žáků o dopravní výchovu, ověřovat znalosti a dovednosti žáků na silnicích a cyklostezkách, upevňovat zásady první pomoci a správného a bezpečného chování žáků v provozu na pozemních komunikacích.

Žáci se pilně připravovali několik týdnů, trénovali testové otázky, opakovali zásady první pomoci, cvičili jízdu zručnosti a na dopravním hřišti si týden před soutěží zopakovali pravidla chování na pozemních komunikacích přímo ze sedla jízdního kola.

Oblastní kolo soutěže probíhalo ve čtvrtek 16. 5. 2019 na dopravním hřišti ve Žďáře nad Sázavou a zúčastnilo se ho devět týmů mladších žáků a čtyři týmy starších. První částí soutěže byl test z pravidel silničního provozu, test obsahující otázky z právní pomoci, poté následovala jízda na čas, kde byla hodnocena správnost jízdy na kole a dodržování pravidel, čtvrtou částí soutěže byla jízda zručnosti.

Mladší žáci v soutěži obsadili 4. místo, starší žáci 2. místo. Všichni žáci si zaslouží velkou pochvalu za výborné umístění obou skupin v konkurenci ostatních týmů, za příkladný přístup a pečlivost, s jakou se na soutěž připravovali.

V rámci projektu IKAP jsme v letošním roce do školy pořídili stavebnici Teifoc. S touto stavebnicí si žáci hrají na zedníky a architekty a učí se, jak správně postavit například dům, jenž si musí nejprve sami rozvrhnout a vymyslet. Na základě školního kola soutěže ve stavění z této stavebnice, kterého se zúčastnily pouze 3 dvoučlenné týmy, postoupili do okresního kola, které se konalo 26. května na SOŠ Nové Město na Moravě, Jakub Rosecký a Filip Chvátal. Už ve školním kole zaujali svojí pečlivostí a čistou prací. Na stejnou strategii vsadili i v Novém Městě na Moravě. Přijeli, postavili a zvítězili. Opět porotu zaujali čistotou spár a ukázkovou vazbou cihliček. Tímto bych chtěla pochválit všechny žáky, kteří se zapojili do soutěže.

Předposledním divadelním představením pro žáky 1. a 2. ročníku byl hudební program Jany Rychterové a Pragtet s názvem Ta naše písnička. Žáci viděli naživo některé hudební nástroje (kytara, housle, kontrabas). Děti se do programu se zájmem zapojovaly pohybem, zpěvem lidových písní, hrou na jednoduché hudební nástroje a také luštěním hudebních hádanek, hádaly písničky z pohádek a večerníčků.

Nakonec jsme si všichni zazpívali píseň Ta naše písnička česká, kterou složil český písničkář, textař, skladatel a spisovatel Karel Hašler.