Drobečková navigace

Úvod > Škola > Aktuality

Aktuality


Opakujeme a procvičujeme češtinu

Pro žáky 9. ročníku se výuka českého jazyka ve druhém pololetí nese především v duchu intenzivního opakování a procvičování probraného učiva a prohlubování jazykových znalostí a dovedností. Velkou motivací je pro většinu žáků dosáhnout úspěchu při přijímacích zkouškách na střední školy. Přijímací zkoušky probíhají už několik let formou didaktického testu, v němž žák prokazuje především svoji dovednost pracovat s textem, schopnost porozumět textu. Kromě toho test prověřuje schopnost aplikovat prakticky osvojená pravidla pravopisu, dále stylistické dovednosti žáků, práci s odborným textem. Nácviku a prohlubování těchto dovedností jsme se věnovali prostřednictvím plnění kratších úkolů a v posledních týdnech si žáci několikrát vyzkoušeli napsat didaktický test v celém rozsahu. Měli tak možnost si nejen otestovat své znalosti a dovednosti, ale také si ověřit práci se záznamovým archem a dodržování jasně stanovených pravidel zápisu řešení úkolů. Z výsledků posledních cvičných testů je zřejmé, že většina žáků, kteří se chystají konat přijímací zkoušky, je poměrně zdatná ve svých jazykových znalostech a dovednostech, žáci získali větší jistotu v práci se zadáním testu a záznamovým archem, nacvčili si postupy řešení jednotlivých typů úloh. Pokud se nenechají ovládnout stresem a nervozitou, mají reálnou šanci při přijímacích zkouškách uspět.


Autor: Mgr. Petra Musilová Publikováno 16. 5. 2019 14:10

Míchané nápoje v matematice

Důležitou látku, která se zabývá poměrem a jeho využitím v praxi, jsme si v sedmém ročníku uvedli na několika vzorových příkladech a pokusech. Aniž by žáci měli jakékoliv školní znalosti o poměru, sami si na příkladech z praxe uvědomili, že se s poměrem běžně setkávají a umí s ním pracovat.

Jedním z pokusů, který jsme si ukázali, bylo míchání nápoje. Nejdříve si žáci na lahvi se šťávou měli najít, jaký je doporučený poměr ředění s vodou. Takto se poprvé v této vyučovací hodině setkali se správným matematickým zápisem poměru. Žáci se rozdělili na skupiny a jejich úkolem bylo namíchat nápoj dle návodu na lahvi (1:7). K dispozici měli džbán a několik malých plastových kelímků. Než šťávu s vodou smíchali dohromady, pracovali jsme s naplněnými kelímky a vysvětlovali si na nich princip poměru - jakým způsobem lze poměr rozšiřovat, nebo naopak krátit. Vše tak viděli názorně před sebou. Ukázali jsme si také, že je velký rozdíl, když prohodíme jednotlivé členy v poměru – 1 díl šťávy na 7 dílů vody není totéž jako 7 dílů šťávy na 1 díl vody. Hotový nápoj si potom žáci rozdělili a vypili. Na závěr pokusu jsme řešili, zda byl doporučený poměr vhodný, zda jednotlivým žákům hotový nápoj chutnal a ti pak sami navrhovali, jaký poměr šťávy a vody by raději zvolili sami.

Jako další příklady jsme si uvedli míchání barvy na matování, kurz koruny a eura, počet dívek a chlapců ve třídě a mnoho dalších. Žáci sami přicházeli s dalšími a dalšími příklady, kde se již s poměrem setkali.

Po tomto praktickém úvodu následovala krátká teoretická část a mnoho úkolů a příkladů na procvičování, které pak žákům nedělaly žádný problém. Velmi pozitivní bylo, že se do práce zapojili všichni žáci a zadané úkoly pěkně zvládli.


Autor: Mgr. Eva Halíková Publikováno 16. 5. 2019 14:08

Výbuch sopky v 6. ročníku

V průběhu měsíce února jsme v hodinách zeměpisu v 6. ročníku probírali téma Vnitřní přírodní činitelé, tedy otázky vzniku a přetváření zemského povrchu. Obecně toto učivo děti velmi zajímá. Jak vznikají hory a pohoří, co vymodelovalo údolí, přetvářelo a přetváří vzhled krajiny. Aby žáci učivo lépe pochopili, snažíme se výuku zaměřovat co nejvíce prakticky. Během výuky o sopečné činnosti na naší planetě jsme proto v hodinách modelovali trojrozměrné modely sopek. Ukazovali jsme si rozdíly mezi sopkami štítovými a sypaným kuželem. Vysvětlovali jsme si stavbu sopky a principy fungování sopek. Protože toto učivo děti bavilo, tak jsme výuku zpestřili soutěží o nejhezčí a nejvěrnější model sopky. Dobrovolníci z řad dětí doma vyrobili krásné sopky. Využili různorodý materiál - papír, samotvrdnoucí hmotu, sádru, karton. Při tvorbě sopek museli využít svých znalostí. Modely, které přinesli, jsou velmi povedené a já tímto dětem velmi děkuji a chválím je. Někteří žáci dokonce nasimulovali výbuch sopky pomocí prášku do pečiva a citronové šťávy. Zážitkovou formou výuky si žáci lépe osvojí a zapamtují probírané učivo. Proto je vhodné tyto formy výuky zařazovat do hodin co nejvíce.


Autor: Mgr. Martina Klímová Publikováno 16. 5. 2019 14:02

Král češtiny

Od ledna zařazuji do hodin českého jazyka ve 2. třídě malou soutěž s názvem „Král češtiny“. Hra netrvá celou vyučovací hodinu, pouze několik minut. Žáci odpovídají na otázky a během několika minut tak zopakujeme probrané učivo 1. a 2. ročníku (věta, slovo, slabika, druhy vět, význam slov, měkké a tvrdé souhlásky). Podle situace soutěžíme ve skupinách nebo ve dvojicích, poražení žáci mohou hned "vypadnout" a nebo se mohou „zachránit“ tak, že správně odpoví na další kladenou otázku. Žáci si tak hravou formou procvičují již naučené. Tato hra - soutěž je skvělá v tom, že pokaždé má jiného výherce – KRÁLE ČEŠTINY.


Autor: Mgr. Anna Vodáková Publikováno 16. 5. 2019 13:58

Přírodopis aktivně

V pondělí 25. 2. 2019 jsme s žáky 9. ročníku pojali výuku velmi aktivně. Na celkově sedmi stanovištích si měli žáci zopakovat znalosti o vlastnostech minerálů, kterým jsme se věnovali v předcházejících hodinách. Žáci vytvořili libovolné dvojice, ve kterých putovali po třídě a na každém stanovišti zkoumali a procvičovali jednu z vlastností nerostů. První stanoviště bylo věnováno hustotě. Žáci si museli vybraný vzorek minerálu přivázat na provázek a ten ponořit do odměrného válce s vodou a následně vypočítali objem vzorku. Dále využili rovnoramenné váhy a zjistili jeho hmotnost. Z těchto dvou hodnot již zvládli určit přibližnou hustotu vzorku. Stanoviště druhé poté nabízelo ověření magnetických vlastností magnetitu, třetí rozpustnost soli kamenné ve vodě (a přidali jsme i výrobu nasyceného roztoku skalice modré, který necháváme krystalizovat), čtvrté stanoviště ukazovalo reakci uhličitanů (konkrétně kalcitu) s kyselinou octovou, u pátého žáci posuzovali vryp síry a pyritu – tedy barevnost či barevnost minerálu, na šestém pozorovali lesk mastku a na posledním tvrdost minerálů podle Mohsovy stupnice tvrdosti rýpáním do skla. Hlavním cílem této hodiny bylo zopakovat probranou látku a prakticky si ověřit získané vědomosti. Žáci museli zapátrat v paměti a také ve vědomostech z jiných předmětů – například u vzorce pro výpočet hustoty. Takovéto mezipředmětové prolínání je velmi důležité pro komplexní pochopení probíraných jevů.


Autor: Mgr. Eva Jarošová Publikováno 16. 5. 2019 11:29

Podívali jsme se směsím na zoubek!

Pokud se ohlédnu za tímto pololetím a měla bych vybrat hodinu, která měla největší ohlas u žáků a i já jsem s ní byla spokojená, tak se jednalo o chemii v 8. ročníku na téma „Metody oddělování směsí“. V rámci opakování této látky měli žáci za úkol zjistit, jak lze dané směsi oddělit, a metodu pojmenovat. Měli připravená stanoviště, kde si zkusili, jak od sebe separovat například písek a vodu, kovové  a nekovové předměty  pomocí magnetu. Vytvořili nasycený roztok, kdy si po jeho vysrážení prohlédli pod mikroskopem vzniklé krystalky soli. Z turecké kávy vyrobili kávu překapávanou pomocí filtračního zařízení nebo zjišťovali, z jakých barev se skládá černý lihový fix.


Autor: Mgr. Petra Zikmundová Publikováno 16. 5. 2019 11:25

Konstrukce trojúhelníku - 5. ročník

Hodina, při níž se žáci učili konstruovat trojúhelník, byla zajímavá tím, že byla zahájena pantomimou. Nemluvil jsem na žáky, jenom ukazoval a gestikuloval rukama. Jejich úkolem bylo poznat, co mají dělat. Většina reagovala velmi dobře. Pozorně si prohlížela moji gestikulaci, kterou jsem několikrát opakoval pro žáky, kteří nereagovali na první podnět. Tato aktivita, kterou jsem zkoušel poprvé, žáky zaujala. Zajímavá byla i tím,

že žáci byli klidní, ukáznění a pozorní, aby mohli plnit příkazy, které jsem jim sděloval pouze rukama. Myslím si, že to děti zaujalo, že to bylo pro ně něco nového. Podle výsledků, které jsem potom kontroloval, velká většina třídy reagovala úspěšně. Povedlo se jim splnit zadané úkoly a já jsem měl z této části hodiny dobrý pocit. Zbytek hodiny pak pokračoval normálním způsobem, tedy úkoly už byly diktovány slovně.


Autor: Mgr. Miroslav Hromádka Publikováno 16. 5. 2019 11:23

Připomenutí památky Jana Palacha

V hodině výchovy k občanství jsme si v 9. ročníku připomněli 50. výročí upálení studenta Jana Palacha. Žáci nejprve zhlédli dokumentární film Ticho a snažili se o vyjádření svých dojmů prostřednictvím obrazů, zvuků a poslechu stejnojmenné písně, která zaznívá během filmu. Ve skupinách potom uvažovali o tom, za jakých okolností píseň vznikla a o jejím textu. Zamýšleli se také nad tím, zda obětování života mladého člověka mělo v té době nějaký smysl a jaké poselství přináší do dnešních dnů. Doplnění bližších historických souvislostí bude následovat v hodinách dějepisu.


Autor: Mgr. Hana Kučerová Publikováno 16. 5. 2019 11:16

Zeměpis - výuka pro praxi

Ve výuce se snažíme propojovat teorii a praxi. Je potřeba, aby děti pochopily, v čem je učivo pro ně přínosem, co jim dá do života. Učíme děti využívat znalosti a zkušenosti získané ve školním procesu v zájmu vlastního rozvoje. V šestém ročníku jsme probírali učivo o kartografii - nauka o mapách. Děti se seznámily nejen s teorií o druzích map, o obsahu map a měřítku mapy. Učily se také v mapách vyhledávat, určovat nadmořskou výšku daného místa a orientovat se v topografických značkách. Poučeny o měřítku mapy , vypočítávaly vzdálenosti mezi různými místy na mapě světa a na glóbusu. Učily se také o vrstevnicích, vyhledávaly je na turistické mapě, aby lépe pochopily jejich funkci. Cílem výuky bylo naučit žáky získávat ze zdrojů informací vybrané topografické, geografické a kartografické pojmy.

V osmém ročníku jsme probírali téma Dopravy v ČR. Po krátkém výkladu o druzích dopravy v ČR a trendech do budoucna, měli žáci za úkol naplánovat školní výlet. Měli vybrat cílové místo, naplánovat trasu a vybrat ubytování. Žáci pracovali s informacemi na internetu. Vybírali nejvhodnější druhy dopravy, časy odjezdu a příjezdu, které na sebe navazují, a místo k ubytování. Vše doplnili cenami a upřesnili doplňujícími informacemi nutnými k naplánování výletu. Touto cestou se žáci učí pracovat s informacemi, formulovat a vyjadřovat své myšlenky v logickém sledu, výstižně a souvisle. Posilují taktéž dovednost porozumění textům, které pak tvořivě využívají ke svému rozvoji.


Autor: Mgr. Martina Klímová Publikováno 16. 5. 2019 11:14

Matematika v 8. ročníku

V lednu jsme s žáky osmého ročníku využili dvě hodiny matematiky po sobě k zopakování učiva předchozích let. Zvolili jsme formu prezentací v Power Pointu, které si žáci vytvořili pomocí informací získaných na internetu a na základě svým dosavadních vědomostí. Žáci si sami vybrali jedno téma ze zadaného seznamu (např. „Sčítání a odčítání zlomků“, „Násobení a dělení celých čísel“, „Geometrická tělesa“ aj.) a pustili se do práce.

Hlavním cílem práce bylo vytvoření krátké prezentace, díky které si i ostatní žáci připomenou již probrané učivo a zopakují si základní matematické operace a pojmy.

Druhou hodinu jsme věnovali již samotnému vystoupení žáků. Výstupy jednotlivců trvaly vždy pár minut, všichni si na svém úkolu dali záležet, bylo vidět, že s programem pracovat umí. Jedinou vadou na kráse byly zkopírované matematické definice z internetu, které byly pro žáky příliš složité. Tyto definice se ale objevovaly jen výjimečně.

Většina žáků zvolila krátké vysvětlení pojmů a vzorový příklad, na kterém ostatním vysvětlili, jak se co počítá. Mnozí přidali i příklady či doplňující otázky pro spolužáky, kteří se tak mohli aktivně zapojit.


Autor: Mgr. Eva Halíková Publikováno 16. 5. 2019 11:11