Aktuality

V rámci projektu IKAP jsme v letošním roce do školy pořídili stavebnici Teifoc. S touto stavebnicí si žáci hrají na zedníky a architekty a učí se, jak správně postavit například dům, jenž si musí nejprve sami rozvrhnout a vymyslet. Na základě školního kola soutěže ve stavění z této stavebnice, kterého se zúčastnily pouze 3 dvoučlenné týmy, postoupili do okresního kola, které se konalo 26. května na SOŠ Nové Město na Moravě, Jakub Rosecký a Filip Chvátal. Už ve školním kole zaujali svojí pečlivostí a čistou prací. Na stejnou strategii vsadili i v Novém Městě na Moravě. Přijeli, postavili a zvítězili. Opět porotu zaujali čistotou spár a ukázkovou vazbou cihliček. Tímto bych chtěla pochválit všechny žáky, kteří se zapojili do soutěže.

Předposledním divadelním představením pro žáky 1. a 2. ročníku byl hudební program Jany Rychterové a Pragtet s názvem Ta naše písnička. Žáci viděli naživo některé hudební nástroje (kytara, housle, kontrabas). Děti se do programu se zájmem zapojovaly pohybem, zpěvem lidových písní, hrou na jednoduché hudební nástroje a také luštěním hudebních hádanek, hádaly písničky z pohádek a večerníčků.

Nakonec jsme si všichni zazpívali píseň Ta naše písnička česká, kterou složil český písničkář, textař, skladatel a spisovatel Karel Hašler.

Na dnešní hodinu přírodopisu se žáci začali připravovat již téměř před 14 dny, kdy si společnými silami vyrobili senný nálev. Potřebovali k tomu trochu sena a vodu z přírodního zdroje (ideálně rybniční nebo potoční). Ve třídě poté ve skupinkách do kádinek nalili vodu a namočili do ní seno. Takto připravený nálev jsme nechali v místnosti a čekali jsme, až se v něm probudí k životu zástupci jednobuněčných organismů - prvoků. Následně žáci z nálevu brali vzorky a vyráběli dočasné preparáty, ve kterých pomocí mikroskopu mohli pozorovat pohybující se prvoky, nejčastěji trepku velkou. Během pozorování jsme se díky aktivitě žáků, kteří přinesli i vzorek žabího vlasu, vrátili ještě i k předešlému učivu – řasám. Při této vyučovací hodině ubíhal čas neuvěřitelně rychle. Žáci se dívali jak na své preparáty, tak i na preparáty, které se podařilo vyrobit jejich spolužákům. Diskutovali nad tím, co se komu podařilo v mikroskopu objevit, a evidentně měli ze své práce radost. V několika posledních minutách jsme svoji práci zaznamenali do laboratorního protokolu a pak se žáci pustili do úklidu všech pomůcek. Žáci v hodině využili nejen vědomosti z předcházejících hodin, ale také si připomněli práci s mikroskopem, výrobu dočasného preparátu a název jednotlivých pomůcek pro mikroskopování.

V hodině pracovních činností věnované práci s textilem jsme se s dětmi vrátili ke starší, již téměř zapomenuté, provázkové technice – drhání.

V učebně výtvarné výchovy jsme objevili zásobu bavlněných paspulí,

které se nám pro tuto činnost velice hodily. Po malé instruktáži a návodném nákresu na tabuli si žáci navázali čtveřici provázků a pustili se do práce. Po více či méně trpělivém počátečním zkoušení se všem nakonec podařilo hezké dílo – čelenka, náramek nebo jen ozdobný závěs. Neobvyklá práce žáky velice bavila, proto jsme se k pokročilejšímu drhání vrátili i následující hodinu.

Pro žáky 9. ročníku se výuka českého jazyka ve druhém pololetí nese především v duchu intenzivního opakování a procvičování probraného učiva a prohlubování jazykových znalostí a dovedností. Velkou motivací je pro většinu žáků dosáhnout úspěchu při přijímacích zkouškách na střední školy. Přijímací zkoušky probíhají už několik let formou didaktického testu, v němž žák prokazuje především svoji dovednost pracovat s textem, schopnost porozumět textu. Kromě toho test prověřuje schopnost aplikovat prakticky osvojená pravidla pravopisu, dále stylistické dovednosti žáků, práci s odborným textem. Nácviku a prohlubování těchto dovedností jsme se věnovali prostřednictvím plnění kratších úkolů a v posledních týdnech si žáci několikrát vyzkoušeli napsat didaktický test v celém rozsahu. Měli tak možnost si nejen otestovat své znalosti a dovednosti, ale také si ověřit práci se záznamovým archem a dodržování jasně stanovených pravidel zápisu řešení úkolů. Z výsledků posledních cvičných testů je zřejmé, že většina žáků, kteří se chystají konat přijímací zkoušky, je poměrně zdatná ve svých jazykových znalostech a dovednostech, žáci získali větší jistotu v práci se zadáním testu a záznamovým archem, nacvčili si postupy řešení jednotlivých typů úloh. Pokud se nenechají ovládnout stresem a nervozitou, mají reálnou šanci při přijímacích zkouškách uspět.

Důležitou látku, která se zabývá poměrem a jeho využitím v praxi, jsme si v sedmém ročníku uvedli na několika vzorových příkladech a pokusech. Aniž by žáci měli jakékoliv školní znalosti o poměru, sami si na příkladech z praxe uvědomili, že se s poměrem běžně setkávají a umí s ním pracovat.

Jedním z pokusů, který jsme si ukázali, bylo míchání nápoje. Nejdříve si žáci na lahvi se šťávou měli najít, jaký je doporučený poměr ředění s vodou. Takto se poprvé v této vyučovací hodině setkali se správným matematickým zápisem poměru. Žáci se rozdělili na skupiny a jejich úkolem bylo namíchat nápoj dle návodu na lahvi (1:7). K dispozici měli džbán a několik malých plastových kelímků. Než šťávu s vodou smíchali dohromady, pracovali jsme s naplněnými kelímky a vysvětlovali si na nich princip poměru - jakým způsobem lze poměr rozšiřovat, nebo naopak krátit. Vše tak viděli názorně před sebou. Ukázali jsme si také, že je velký rozdíl, když prohodíme jednotlivé členy v poměru – 1 díl šťávy na 7 dílů vody není totéž jako 7 dílů šťávy na 1 díl vody. Hotový nápoj si potom žáci rozdělili a vypili. Na závěr pokusu jsme řešili, zda byl doporučený poměr vhodný, zda jednotlivým žákům hotový nápoj chutnal a ti pak sami navrhovali, jaký poměr šťávy a vody by raději zvolili sami.

Jako další příklady jsme si uvedli míchání barvy na matování, kurz koruny a eura, počet dívek a chlapců ve třídě a mnoho dalších. Žáci sami přicházeli s dalšími a dalšími příklady, kde se již s poměrem setkali.

Po tomto praktickém úvodu následovala krátká teoretická část a mnoho úkolů a příkladů na procvičování, které pak žákům nedělaly žádný problém. Velmi pozitivní bylo, že se do práce zapojili všichni žáci a zadané úkoly pěkně zvládli.

V průběhu měsíce února jsme v hodinách zeměpisu v 6. ročníku probírali téma Vnitřní přírodní činitelé, tedy otázky vzniku a přetváření zemského povrchu. Obecně toto učivo děti velmi zajímá. Jak vznikají hory a pohoří, co vymodelovalo údolí, přetvářelo a přetváří vzhled krajiny. Aby žáci učivo lépe pochopili, snažíme se výuku zaměřovat co nejvíce prakticky. Během výuky o sopečné činnosti na naší planetě jsme proto v hodinách modelovali trojrozměrné modely sopek. Ukazovali jsme si rozdíly mezi sopkami štítovými a sypaným kuželem. Vysvětlovali jsme si stavbu sopky a principy fungování sopek. Protože toto učivo děti bavilo, tak jsme výuku zpestřili soutěží o nejhezčí a nejvěrnější model sopky. Dobrovolníci z řad dětí doma vyrobili krásné sopky. Využili různorodý materiál - papír, samotvrdnoucí hmotu, sádru, karton. Při tvorbě sopek museli využít svých znalostí. Modely, které přinesli, jsou velmi povedené a já tímto dětem velmi děkuji a chválím je. Někteří žáci dokonce nasimulovali výbuch sopky pomocí prášku do pečiva a citronové šťávy. Zážitkovou formou výuky si žáci lépe osvojí a zapamtují probírané učivo. Proto je vhodné tyto formy výuky zařazovat do hodin co nejvíce.

Od ledna zařazuji do hodin českého jazyka ve 2. třídě malou soutěž s názvem „Král češtiny“. Hra netrvá celou vyučovací hodinu, pouze několik minut. Žáci odpovídají na otázky a během několika minut tak zopakujeme probrané učivo 1. a 2. ročníku (věta, slovo, slabika, druhy vět, význam slov, měkké a tvrdé souhlásky). Podle situace soutěžíme ve skupinách nebo ve dvojicích, poražení žáci mohou hned "vypadnout" a nebo se mohou „zachránit“ tak, že správně odpoví na další kladenou otázku. Žáci si tak hravou formou procvičují již naučené. Tato hra - soutěž je skvělá v tom, že pokaždé má jiného výherce – KRÁLE ČEŠTINY.

V pondělí 25. 2. 2019 jsme s žáky 9. ročníku pojali výuku velmi aktivně. Na celkově sedmi stanovištích si měli žáci zopakovat znalosti o vlastnostech minerálů, kterým jsme se věnovali v předcházejících hodinách. Žáci vytvořili libovolné dvojice, ve kterých putovali po třídě a na každém stanovišti zkoumali a procvičovali jednu z vlastností nerostů. První stanoviště bylo věnováno hustotě. Žáci si museli vybraný vzorek minerálu přivázat na provázek a ten ponořit do odměrného válce s vodou a následně vypočítali objem vzorku. Dále využili rovnoramenné váhy a zjistili jeho hmotnost. Z těchto dvou hodnot již zvládli určit přibližnou hustotu vzorku. Stanoviště druhé poté nabízelo ověření magnetických vlastností magnetitu, třetí rozpustnost soli kamenné ve vodě (a přidali jsme i výrobu nasyceného roztoku skalice modré, který necháváme krystalizovat), čtvrté stanoviště ukazovalo reakci uhličitanů (konkrétně kalcitu) s kyselinou octovou, u pátého žáci posuzovali vryp síry a pyritu – tedy barevnost či barevnost minerálu, na šestém pozorovali lesk mastku a na posledním tvrdost minerálů podle Mohsovy stupnice tvrdosti rýpáním do skla. Hlavním cílem této hodiny bylo zopakovat probranou látku a prakticky si ověřit získané vědomosti. Žáci museli zapátrat v paměti a také ve vědomostech z jiných předmětů – například u vzorce pro výpočet hustoty. Takovéto mezipředmětové prolínání je velmi důležité pro komplexní pochopení probíraných jevů.

Pokud se ohlédnu za tímto pololetím a měla bych vybrat hodinu, která měla největší ohlas u žáků a i já jsem s ní byla spokojená, tak se jednalo o chemii v 8. ročníku na téma „Metody oddělování směsí“. V rámci opakování této látky měli žáci za úkol zjistit, jak lze dané směsi oddělit, a metodu pojmenovat. Měli připravená stanoviště, kde si zkusili, jak od sebe separovat například písek a vodu, kovové  a nekovové předměty  pomocí magnetu. Vytvořili nasycený roztok, kdy si po jeho vysrážení prohlédli pod mikroskopem vzniklé krystalky soli. Z turecké kávy vyrobili kávu překapávanou pomocí filtračního zařízení nebo zjišťovali, z jakých barev se skládá černý lihový fix.