Aktuality

Jako každý rok, i tento, měli žáci I. stupně možnost seznámit se se svými právy. Někteří se se samotným pojmem právo setkali poprvé, někteří se seznámili s dalšími právy, o kterých nevěděli, a pro některé žáky to bylo důležité shrnutí a připomenutí, že i oni, jakožto děti, mají svá práva. Také si díky tomuto projektu žáci uvědomili, že jinde ve světě nemají děti stejná práva jako oni a možná do budoucna si svých práv budou více považovat. Učitelé k seznámení s právy využívají vždy rozmanitých metod – např. videa, zvukové ukázky, prezentace, práce s pracovními listy ad.

Dezinformace všude kolem nás

Doslova takhle to vypadalo v naší škole v pondělí 24. 10. Žáci sedmého ročníku připravili pro své spolužáky nečekané překvapení v podobě nepravdivých zpráv, tzv. novinářských kachen, rozvěšených po chodbách školy.

V druhé fázi měli sedmáci za cíl bedlivě sledovat, jak ostatní žáci na tyto smyšlené zprávy zareagují. Ve skupinkách napříč ročníky bylo možno pozorovat chvilkové zděšení, pobouření, údiv, smích, ale především bouřlivé diskuse o relevantnosti podávaných informací a křičících titulků.

Smyslem tohoto malého projektu v rámci výchovy k občanství bylo pochopit, co jsou fake news, zkusit si je vytvořit a zjistit, jaký rozruch mohou vyvolat ve společnosti.

Další den se sedmáci naopak snažili uvést věci na pravou míru a nabádat kamarády ke kritickému myšlení, pečlivému zvážení přijímaných zpráv, ověřování zdrojů a diskusím o pravdivosti informací.

Především sedmákům, ale i všem dalším aktivně zapojeným žákům, touto cestou děkuji, že se zajímají o všeobecné dění a především, že si namáhají hlavu přemýšlením a nevěří bezhlavě všemu, co se říká a píše.

Hraje se na hřišti o rozměrech 20×40 metrů, které je rozdělené na dvě poloviny, z nichž v každé je vyznačené brankoviště vzdálené od branky 6 metrů. V brankovišti se smí pohybovat pouze brankář, který hájí branku o rozměrech 2×3 metry. Každé družstvo se většinou skládá ze 14 hráčů, přičemž hry se v jednom okamžiku účastní pouze 7 hráčů. Cílem hráčů je dopravit míč do branky protivníka. Hraje se na dva poločasy po 30 minutách (u hráčů 12–14 let věku po 25 minutách a u hráčů 8–12 let věku po 20 minutách). Brankoviště má poloměr 6 m. Každá kategorie používá určitou velikost hracího míče. Tato hra má na naší škole dlouhou tradici. Už víte?

Naši žáci už vědí. Na začátku října měli možnost stát se alespoň na chvilku házenkáři. Hráči a trenéři z TJ Sokol Nové Veselí (mezi nimi i bývalí žáci naší školy, kteří házenou hráli už za naše školní družstvo) neporušili tradici a opět zavítali mezi žáky naší školy, aby jim ukázali, jak se házená hraje. Malí sportovci si tak mohli vyzkoušet pod dohledem zkušených házenkářů nejen svoji hbitost a rychlost na překážkové dráze, ale také správnou a přesnou přihrávku, způsoby bránění, útok na branku, zkrátka ocitli se na tréninku házenkářů. Žáci sportovali se zápalem a nadšením, trenéři házené měli zase možnost oslovit možné zájemce o tento sport.

Pravidelný a široce zaměřený vzdělávací projekt Náš kraj se letos uskutečnil ve dnech 27. a 29. září a letos cílil především na poznávání historie. Tradičně se první den nesl v duchu putování po zajímavých místech našeho regionu. Nejmenší žáci poznávali obec Nížkov a přilehlé okolí, ti starší se vypravili do Přibyslavi, Žďáru nad Sázavou nebo Polné.

Druhý den projektu žáci zaznamenávali své poznatky, předávali zkušenosti, tvořili nejrůznější výstupy, vyhodnocovali ankety, vzájemně si předčítali a učili se jeden od druhého.

Třídní kolektivy pracovaly buď samostatně pod vedením třídních učitelů, případně ve spolupráci se svými patrony z vyšších tříd. A co vlastně žáci zažili?

Program pro nejmladší žáčky, prvňáčky, nachystali jejich patroni – sedmáci. Trasa šipkované je provedla obcí Nížkov a zavítali také do místní kostnice. Starší žáci pak prvňákům předčítali a došlo také na kreativní ztvárnění kostlivců.

Druháčci navštívili místní zemědělské družstvo. Vyslechli výklad nejen o rostlinné i zemědělské produkci v obci a okolí. Společnost jim dělali patroni z 8. ročníku. Ti pak pro své mladší kamarády připravili naučné i zábavné pracovní listy.

Třeťáci a čtvrťáci společně vyrazili do Žďáru nad Sázavou, kde pro ně v Muzeu nové generace přichystali asi dvouhodinový program s názvem Odkud je blízko ke hvězdám. Zábavnou a netradiční formou žáci pracovali s tematikou hvězd jako symbolu Santiniho staveb.

Pátý ročník se vydal po stopách MUDr. Františka Malínského a vyzkoušeli spoustu aktivit – vymýšleli pověst, pracovali s mapou, zabývali se minulostí i plány do budoucna. Sladkou tečku za svým projektem uvařili v kuchyňce v podobě pudinku z firmy Amylon.

Šesťáci se při svém putováním vydali do Polné, která historickými zajímavosti přímo oplývá. Žáci zde navštívili židovský hřbitov, nádvoří hradu a zámku a stálou expozici Staré školy. V mezičase žáci stihli anketní šetření o čtenářství polenských obyvatel. Milým zjištěním je, že prý lidé rádi a častou čtou.

Nejstarší žáci první den putovali samostatně a to do nedaleké Přibyslavi. Navštívili expozici Hasičského muzea a kostelní vež, z níž měli celé město jako na dlani. Své poznatky v následujícím dni projektu předali zábavnou formou svým svěřencům z 3. ročníku.

Velké díky patří jak třídním učitelům a všem dalším zúčastněním pedagogům za realizaci projektu v jednotlivých třídách, tak především všem aktivně zapojeným a nadšeným žákům. Pevně věřím, že následující rok budeme děkovat i počasí, že se do té doby umoudří a bude k nám přívětivější než tomu bylo letos.

Žáci 2. ročníku absolvovali výukový program Abeceda peněz. Nejprve absolvovali kvíz,       na otázky týkající se peněz. Poté jim byly vysvětleny  základní pojmy jako banka, bankovky, mince, příjmy, výdaje a další.   Žáci obdrželi brožurky, ve kterých budou vyplňovat další úkoly zaměřené na peníze a jejich využití. Tento program bude pokračovat ještě dalším kvízem.  Poté budou znalosti dětí vyhodnoceny a prezentovány.                                                                                                             

Žáci se zapojili do debaty o penězích a byli schopni odpovídat na otázky, které byly zaměřeny na peníze a jejich používání v praktickém životě.

Všechny získané znalosti a vědomosti ze školních lavic by měly především sloužit k uplatnění v praktickém životě. To se týká i matematiky. Proto jsme se čtvrťáky absolvovali minikurz finanční gramotnosti. Paní Kaderková z České spořitelny pro nás připravla úvodní kvíz, který každý žák sám vyplnil na počítači. Potom k nám osobně přijela a děti seznámila s tím, co to jsou příjmy, výdaje, rozpočet přebytkový, vyrovnaný a schodkový. A hlavně, jak s penězi hospodařit, abychom se nedostali do nesnází. Sami jsme potom zhlédli výukový program o tom, s čím vším se můžeme setkat v bance.

     Dost dětí mělo o financích velmi dobrou představu. Ale vzdělávání v této oblasti není nikdy na škodu, zvláště v této době.

Žáky 1. a 2. třídy společně s mateřskou školou Nížkov dne 5. 10. navštívili zaměstnanci jihlavské ZOO, manželé Školoudovi, kteří dětem představili několik nočních i denních dravců. Program obsahoval jak krátké povídání k jednotlivým dravcům, tak ukázky letu.  Děti měly možnost vidět kroužení dravců po obloze, ale i zábavné káně Harrisovo, jménem Fanda, které se dětem procházelo po zádech.  

Ráno jsme se sešli ještě za tmy a po dlouhých 3 hodinách jízdy autobusem jsme dorazili do cíle, kde na nás čekala průvodkyně s hodinovou prohlídkou. Prohlídka byla naučná a zajímavá. Poté jsme si prošli pomníčky zesnulých Židů a dalších obětí z Terezínského ghetta. Z Malé pevnosti jsme se pěšky přesunuli ke krematoriu ve Velké pevnosti, kdy nás po cestě zásoboval informace pan Sládek, který zde byl na vojně. Na cestě zpět jsme se zastavili ve městě Mělník, kde jsme navštívili místo soutoku Labe a Vltavy. Po krátkém rozchodu jsme se vydali na zpáteční cestu. Výlet jsme si všichni užili.

Jezdit na kole se v Česku naučí téměř každý už jako malé dítě. Ale co poznat všechny dopravní značky, pochopit a dodržovat všechna pravidla silničního provozu a ovládnout laickou první pomoc? To už je, panečku, výzva!

Kousek blíž ke zvládnutí všech výše zmíněných dovedností jsou naši žáci 4.–8. ročníku, kteří se ve dnech 5. a 14. září zúčastnili tradičního cyklistického kurzu. Protože se přihlásil relativně vysoký počet zájemců (47), byli žáci podle věku rozděleni do dvou skupin.

Na dopravní hřiště vyrazili na svých (správně vybavených!) jízdních kolech nejprve žáci druhého stupně. Pod dohledem zkušené paní policistky byli poučeni o bezpečnosti na silnicích, zopakovali si pravidla silničního provozu a dopravní značky. Poté nasadili helmy a trénovali orientaci v různých situacích přímo v bezpečných a kontrolovaných podmínkách dopravního hřiště. Další týden se skupinky vystřídaly, bohužel mladší skupinka musela kvůli nepřízni počasí na dopravní hřiště vyrazit autobusem.

Čtvrťáci a páťáci zahájili cyklistický kurz ve škole, kde opakovali pravidla silničního provozu, základy první pomoci a zkoušeli si různé testy z dopravní výchovy. Proběhlo také školní kolo soutěže Mladý cyklista – nejúspěšnější žáci nás budou reprezentovat 9. 5. 2023 v okresním kole ve Žďáru nad Sázavou.

Na závěr děkuji všem kolegům za pomoc s organizací v průběhu celého kurzu a smekám před skupinou účastníků z druhého stupně, protože zvládli náročnou jízdu zručnosti za deště a téměř bez problémů, bez nářků a hlavně úplně bez zranění.

Žáci 5. ročníku se 2. 6. zúčastnili přírodovědně a vlastivědně zaměřené exkurze do  Brna. Cílem byla návštěva Hvězdárny a planetária, nádvoří hradu Špilberk a Motýlího domu Papilonia.

Jak naše výprava probíhala, co vše jsme zažili, si přečtěte níže.

• Ve Žďáře nad Sázavou jsme nastoupili do vlaku, který nás odvezl do Brna. Ve vlaku se mi líbily tablety. V Brně jsme nejdříve šli na tramvaj, která nás odvezla na náměstí Míru. (Matěj Něměc)

• Poté jsme šli do planetária. Dovedli nás do místnosti a pustili nám video o hvězdách. (Matěj Václavík)

• Z planetária jsme šli pěšky na hrad Špilberk. Prošli jsme se po hradbách a šli jsme do Motýlího domu. (Justýna Šorfová)

• Zpět jsme jeli RegioJetem, autobus ze Žďáru nad Sázavou nám ujel, tak pro nás museli přijet rodiče. (Jiří Němec)

• Nejvíc se mi líbilo v Papilonii. Největší zážitek je pro mě to, že jsme byli ve hvězdárně. (Bartoňová Denisa)

• Nejlepší byl film ve hvězdárně. (Patrik Jaroš)

• Největší zážitek byl s motýly. (Lukáš Velín)